strom

Provokatérův zápisník

TÝDEN.CZ

22. 10. 2018
Rubrika: O jídle a pití

Jídlo v poezii - poezie v jídle: Lao ´z Tuchačevskij

Autor: František Kostlán

26.03.2009 00:48

Nedávno jsem se účastnil konference Paraliterární společnosti v ČR na téma: Jídlo v poezii - poezie v jídle. Přednesl jsem tu svoji studii o úloze uzenin v próze a poezii exotické země, známé u nás pod přízviskem Uhdsko.

Konferenci předsedal nepřehlédnutelný a hlavně nepřeslechnutelný předseda Paraliterární společnosti v ČR, spisovatel, básník, dramatik, vydavatel, občasný novinář a neplacený provokatér prof. Saša Gr. Akce se odehrála v Praze a měla mezinárodní charakter a punc (bližší podrobnosti až příště). Pozvání totiž přijali naši slovenští přátelé. I na jejich počest byla oficiálním jazykem konference paračeština, známá u nás i pod názvem "slovenština". Ale neobávejte se, přátelé, svůj referát jsem přeložil do češtiny, takže četba vám půjde bez obrace.

zabijackova_poezie.jpg- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Na obrázku vpravo můžete spatřit výsek z obrazu uhdské realistické malířky Zinajdy Feng Ťi, s názvem Zátiší s rypáky a jablky, z cyklu Zabijačková poezie. Obraz je vystaven v Národním muzeu, které se nachází v uhdském hlavním městě Bembalasa.

 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Vážená učená společnosti,

pane předsedo, dámy a pánové, bratia a sestry 

Dlouhodobě se zabývám výzkumem uhdské literatury, respektive úlohou uzenin a dalších vepřových produktů v próze a poezii této pro nás exotické země. Jak jistě většina z vás ví, Uhdsko leží na rozhraní Ruska, konkrétně B - několik teček - ské gubernie, a čínské provincie An-chuej. Uhdsko je nejmenším státem, který získal samostatnost po rozpadu Sovětského svazu v první půli devadesátých let minulého století. Vzrůst obliby uzenin a vůbec vepřového masa v Uhdsku té doby - a tudíž i otisk těchto pochoutek v tamní moderní literatuře - se zatím nikomu nepodařilo vysledovat. Podle všech dostupných indicií to mají na svědomí - s prominutím - politici.

V Uhdsku totiž panuje podivná směska režimů sovětského, čínského a demokratického. Zlé jazyky tvrdí, že jde o zbytky maďarského gulášového socialismu, který měl do Uhdska implikovat světoznámý politik Béla Prvók. Ten je potomkem uherského panovníka Bély III. a uhdské kněžny Kateřiny S-čchaj-ting. Béla III., ve dvanáctém století ovládl Chorvatsko a Dalmácii a zavedl v těchto zemích coby národní jídlo perkelt. Uvedl tak tento oblíbený pokrm i do evropské literatury. Ale to už odbočuji od vepřového ke skotu. 

Můj výzkum je ovšem natolik rozsáhlý, že na jeho alespoň rámcovou prezentaci bych potřeboval nejméně čtyři hodiny - a to bych ještě nemohl důkladněji probrat velmi zajímavé vedlejší aspekty, jakými jsou například špekáčky s cibulí a vinným octem v sonetech dvacátého století. Tedy krátce alespoň o díle význačného uhdského básníka Lao ´z Tuchačevského. Příjmení Tuchačevskij přitom není zcela neznámé ani u nás, básníkův děd byl sovětským maršálem, který potlačil několik protibolševických povstání. Sám Lao ´z říká, že jeho obliba vepřových produktů pramení z výroku, který tento jeho předek pronesl po rázné vojenské akci proti povstání v Kronštadu. "Rozsekal jsem je do tlačenky," sdělil prý tehdy vítězoslavně maršál Tuchačevskij. To je vcelku zajímavé sdělení, protože tlačenka je jinak uhdskou literaturou pohrdána coby příliš západní směska šlapnice zuvarnaté. Jak plyne z logiky věci, dílem Lao ´z Tuchačevského se prolíná vepřová vůně všeho druhu, počínaje křehkými párečky v proslavených básníkových dvojverších, pokračuje ódami na vepřový vývar a konče jeho epigramy, v nichž vrchol korunuje škvarkové sádlo či uherský salám, coby symbol politické spřízněnosti obou zemí.  Nezapomenutelný je například první verš Tuchačevského sonetu s názvem Ruce od krve: "Jedna velká rána, krev, maso, střeva - prostě jitrnice..." 


  • ulraovar.jpgA opět jeden ze slavných uhdských historických okamžiků. Předseda Gastronomicko-literárního útavu uhdské Akademie věd, Li Komarčenko, pomocí ultraovarových snímků jednoznačně prokázal, že v jídle se skutečně skrývá poezie. Na snímku se můžete pokochat žaludkem vepře domácího, jenž obsahuje zřetelné stopy Shakespearova sonetu 136 (tmavší okrouhlý  útvar uprostřed snímku). Zachovala se však bohužel jen první strofa:
  • Tvá duše si mne drží od těla,
    protože neví, že mne z duše chceš,
    duše by duši bránit neměla -
    dokaž jí, lásko, že mne miluješ.


Přátelé, je tu však jeden opravdu velký problém. A tím je uhdština. Dokonce ani týmu Centra dalekovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni se dosud nepodařilo výstižně přeložit žádný uhdský text, pouze jeho fragmenty, doplněné popisem smyslu řečeného či psaného. Považte, prosím, že ani rozhovor, který s tímto umělcem vedla  slavná česká literátka Květa Blačná, se nepodařilo převést do češtiny a tudíž ani otisknout. Odborníkům se nakonec povedlo přesvědčivě přeložit jen jednu z Tuchačevského odpovědí. Slova: "Houzňák globišpek bartikoplatfor humkr," převedli takto: "Z hlediska globálního aspektu je to bazírování na platformě humánního kompromisu." Nikomu se však už, bohužel, nepovedlo, přeložit tento český překlad do češtiny. Uhdština je náročnou směsicí čínštiny, ruštiny a maďarštiny, ba má prý základy v pradávné akkadštině - i my se tudíž musíme spokojit s originálem a následným výkladem. 

Lao ´z se při recitaci obvykle doprovází na lidový hudební nástroj uhdy, který nezní nepodobně nářku týraného dítěte. Nesehnali jsem však ani uhdy, ani objekt vhodný k napodobení jejich zvuku. Jeho nejslavnější báseň Chrochtyty prozdich ulejtoš, zazněla na dvacátém - několik teček - pátem uhdáckém festivalu písní a sonetů. Tedy alespoň její část. Po chvíli jej totiž puritánští uhdruzi vyorčesnili, jak sám Lao ´z vtipně podotkl. Proslavený rebel v této básni za účelem pobouření úmyslně spojil dva aspekty: politický a vepřovo-erotický: 

  • ovar.jpgChrochtyty, chrochtyty
  • Zmelese Bembalasa
  • Dofrasa unkertoun 
  • Prozdich pálabný iháhá
  • Spěřko šlapnica zuvarnatá
  • Chváseň zbrouhnila paproš 
  • Ulejtoš gulaš buřtonaut (chrochtyty)
  • Nurmoasen orčesný uhdaj
  • Poňuchal rotovák zblačný
  • Chrochtyty chrochtyty
  • Zmelese Bembalasa
  • Žrouzňán klovákem rváůúůú  

Jak sami slyšíte, nejde vysloveně o pornografickou fresku. Motiv vepřových striptýz párků, který uhďany tolik pobouřil, nepoužil Lao ´z účelově, nýbrž v hlubším kontextu. Básník v této pro světovou literaturu převratné básni na erotickém základu pitvá politickou nevyspělost pomýlené měšťácké uhdy.

Lao ´z ovšem nepromítl svoji přilnavost k jídlu pouze do poezie, ale i do svých, dnes již po celém dálném Východě proslavených,  X-procentních definic, což jsou vlastně jakési uhdské aforismy, vyjádřené útvarem, který si nečiní nárok na stoprocentní přesnost ve vztahu k definitivní definici definovaného subjektu či objektu. 

Tak například Tuchačevského X-procentní definice vola (zvířete), abychom zůstali alespoň zprostředkovaně u jídla, zní takto:

  • Vůl - je kráva, která nemůže mít děti, a je proto smutnej.

A další gurmánské definice Lao ´z:

  • Pečínka - je kus mrtvoly spoluživočicha, výtečně propečený. Zpravidla bývá výborná.
  • Kanibalismus - je přežitek primitivních kmenů. Dále viz pečínka.
  • Salám - je tvor z mouky obarvený masem, který se mylně domnívá, že celé dětství strávil v udírně.

Ukázky jsem čerpal z Tuchačevského poslední knihy, která nese pro naše téma "jídlo v poezii a poezie v jídle" opravdu příznačný název:

  • Nepřej kanibalům před jídlem dobrou chuť, chceš-li si zachovat tu svoji

Tolik tedy kratičká ukázka z bohaté uhdské literatury, úzce spojené s jelity, selečím kvikotem, umaštěnými rty a nejlepšími soneto-buřty na světě.

Dovolte, abych se s vámi rozloučil tradičním uhdským zvoláním:

Zurpalí, urpalí, mlice blice rounulí, uhda fynkčé lice blice!

 

 

Pokračuj:

 Referát ze druhé Mezinárodní konference Paraliterární společnosti ČR:

Virální aspekty protopoezie a její vliv na kolektivní bezvědomí

 



Diskuze

František Kostlán

Vedle provokací a ironických narážek píšu o všem, co mi připadá ne/zajímavé, nejvíc o politice, lidských právech, multikulturalismu, rasismu, jakož i o demagogii a hlouposti, která se nejen k extremismu váže.
frantisek.jpg
Oblíbenost autora: 8.15

O autorovi

E-mail : frantisek.kostlan@seznam.cz Facebook : http://www.facebook.com/profile.php?id=100000514800871 ___ * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Nezávislý publicista, hudebník, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. komentátorem Telegrafu, šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami, migranty a životem dětí v dětských domovech.

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031