strom

Provokatérův zápisník

TÝDEN.CZ

22. 11. 2017
Rubrika: O politice

Kterak Kocáb k pomníku na praseti přicválá

Autor: František Kostlán

09.05.2009 18:30

Ministrem pro lidská práva a menšiny se měl stát člověk, který méně mluví a více dělá.

Jistě si také pamatujete první mediální výstup Michaela Kocába po usednutí do vládního plyšáku. Zruším vepřín v Letech a postavím zde důstojný památník romským obětem nacismu, holedbal se Kocáb, ramena přes celá záda, aniž by o celé problematice cokoli bližšího věděl. A co z této proklamace zbylo? Dnes ministr říká zhruba toto: Prasečák na místě zůstane, protože je ekonomická krize, a vedle něj postavím důstojný památník. Jakým způsobem chce docílit toho, aby bezprostředně vedle smrdícího vepřína, který z větší části stojí na území bývalého koncentračního tábora, mohl stát "důstojný památník" již tento čaroděj nesděluje. Takže se můžeme dočkat toho, že Kocáb k nově vybudovanému pomníku přicválá na praseti, práskati prutem o šunky přitom bude, prohodí srdceryvný projev na obranu utiskovaných, a odkvačí na svém bujném orlooři za pokřiku zúčastněných: Kocáb! Kocáb! Kocáb! Míša! Míša! Míša! (Pamětníci tuší proč: Branca! Branca! Branca! Leon! Leon! Leon! - z filmu Brancaleonova armáda.) Jezdím do Let na pietní akt každým rokem, takže se na extempore pana ministra opravdu těším.

Michael Kocáb se během nacistických pokusů o pogrom Romů správně postavil na stranu Romů. Nacisti to svými aktivitami sami tlačí do pozice buď, a nebo, a v tom případě slušný člověk nemůže stát na jiné straně než té protinacistické. Jenže pan Kocáb přitom zapomněl, že je ministrem, který má dbát o práva všech. S extremisty se pochopitelně nemá cenu vybavovat, jedině by Kocáb na jednání s nimi poslal svého kvičícího orlooře, na jehož inteligenční úrovni se většina Hitlerovců pohybuje.

Jenže vedle nich jsou tu normální lidé, jejichž zkušenosti se životem v těchto lokalitách jsou nedobré. Stěžují si bílí na bílé, Cikáni na Cikány, Cikáni na bílé i  bílí na Cikány - a to právem, samozřejmě za předpokladu, že nepaušalizují a neházejí všechny Romy do jednoho pytle, ale stěžují si na konkrétní jednotlivce. Vím dobře, o čem hovořím. Žil jsem téměř třicet let nedaleko olašské kolonie, takže s Romy mám mnoho zkušeností - většinou kladných, ale i pár záporných, z toho některé hodně těžké (právě tak, jako s lidmi z většinové části společnosti). Obhlédl jsem také coby novinář či člen občanských sdružení postupem času několik chudinských ghett, čtvrtí, enkláv či míst, například Chánov, Jirkov, litvínovský Janov, Matiční ulici, abych jmenoval alespoň nejznámější z nich. A vím proto, že zde nejde o "cikánský problém", ale o problém sociálně vyloučených lidí. A to jakoby Kocáb v praktických krocích přehlížel.

Zkusím to vysvětlit. Jak už řečeno, s Romy ministr pro lidská práva a menšiny hovořil ve vypjaté situaci a podpořil je, což je dobře... Ale co ostatní místní, kteří žijí v nedobrých podmínkách? Všude jsem se ptal jak Romů, tak bílých, co má kdo za problém. Jak od některých bílých, tak od některých Romů jsem, krom jiného, slyšel stejné stížnosti i tvrzení, například: některé rodiny dělají v noci bordel, hluk je neúnosný, nemůžeme se kvůli tomu pořádně vyspat - říkali mi lidé bez rozdílu barvy pleti. Nebo nedávno mi asi čtyřicetiletá Romka v Janově na mou otázku po možnosti pracovat řekla: Já dělám - a kdo chce, práci si tu vždycky najde. To zpochybnil asi padesátiletý občan českého původu, který si stěžoval, že práci už osmý měsíc nemůže najít. Ale i on brblal, že se někteří Romové flákají a dělají nepořádek.

Co tím chci říci: Kocáb jaksi "zapomněl" hovořit i s těmi místními, kteří si právem stěžují na některé jedince či rodiny - oboustranně, tedy jak na romské (i Romové), tak na bílé (i bílí). A když hovořil s Romy, neoptal se jich, proč se více, jednoznačněji a hlasitěji nedistancují od cikánských lichvářů nebo šéfů místních cikánských gangů. Nebo proč někteří z nich prošustrují sociální dávky u hracích automatů a potom si ještě stěžují na stát, že s nimi špatně zachází.

Čemu by Michael Kocáb mohl takto napomoci? Tomu nejzákladnějšímu: mohl by spojit dohromady ty lidi, bílé i Romy, kteří neotravují život celému okolí. A ukázat tak, že nejde o "cikánský problém", ale o to, že někteří sociálně vyloučení lidé nezvládají svou životní situaci. A vzal by tak náckům vítr z plachet. Tím, že Kocáb zatím hovořil jen s Romy, a to s výhradní podporou, nahrává paradoxně nacistické lži, že jde výhradně o "cikánský problém". Jedním slovem: Kocáb jako ministr zatím selhává. Posaďme jej na pašíka.



Diskuze

František Kostlán

Vedle provokací a ironických narážek píšu o všem, co mi připadá ne/zajímavé, nejvíc o politice, lidských právech, multikulturalismu, rasismu, jakož i o demagogii a hlouposti, která se nejen k extremismu váže.
frantisek.jpg
Oblíbenost autora: 8.15

O autorovi

E-mail : frantisek.kostlan@seznam.cz Facebook : http://www.facebook.com/profile.php?id=100000514800871 ___ * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Nezávislý publicista, hudebník, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. komentátorem Telegrafu, šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami, migranty a životem dětí v dětských domovech.

Kalendář

<<   listopad 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930