strom

Provokatérův zápisník

TÝDEN.CZ

22. 11. 2017
Rubrika: O dobrých věcech

Když hvězda padá aneb O Františcích

Autor: František Kostlán

23.12.2009 00:21

Na pražském náměstí Míru stojí již poněkolikáté úhledné dřevěné stánky se skutečnými vánočními předměty... žádní čepičáři, žádné ruské bábušky, žádní američtí Mckačeři, alébrž tovary tradičních řemesel, důkaz to šikovnosti rukou tvůrců, prodej františků a medoviny.
Zrak, čich i chuť si přijdou na své. Tedy čich až doma, kdy frantšika vyndám, uložím na malý, okrouhlý kovový tácek a zapálím. Samosebou, lepší by bylo dát jej rovnou na plotnu, ale to bychom napřed doma museli mít pořádná kamna, na dřevo, nikoli přitroublou elektrickou troubu. A teď mě napadlo: Píše se vůbec i tento františek s malým " f "? Doufám, že ano, snad by tak padalo o trochu méně žertů na můj účet.
Ale když přijde čas františků, musí stranou takové ty běžné starosti - jsem dokonce schopný si k té vůni sednout, zavřít oči, přicucávat k ní trochu té slivovice od moravských kamarádů - prostě jen tak na chvilku být a snít si o svých vílách. Ono to zní kýčovitě, ale ta má křehká, nehmotná, éterická stvoření žádný kýč nejsou, tím si tedy můžete být jisti. Přeludy, obrazy snů, inspirace... to vše a další ano, kýč nikoli. Víla v noci, autorka: Mirjam Tydlitátová

Ale ono nejde jen o proměnu předvánoční stánkové a jiné nabídky, nejde jen o náměstí Míru, jen o Prahu. Jde především o změnu atmosféry. Mám takový pocit, jako bychom si konečně začali vážit toho, co je nám vlastní, v čem jsme dobří, čím můžeme pro změnu my obohatit druhé. Návrat tradic - trhů i řemesel, má své kouzlo, obzvlášť poté, kdy se člověk vyřítí z nějaké té spotřebitelské obludy s předvánočním nákupem a jazykem ne na vestě, ale na ponožkách. Něco krásného v té chvíli přijde vhod. Nějaké to pozastavení, posezení, občasné zaklonění hlavy, jestli už ta hvězda padá a zvěstuje. Jak o tom krásně píše současný křesťanský básník Ondřej Fibich:    

Když hězda padá nebe se kácí
Když hvězda padá tak něco ztrácíš
V krajině srdeční něco ti zašumí
ucítíš dotyky zelený koruny

Větve tě šlehnou přes obě oči
když hvězda padá všechno se točí
Nejprv se nakloní, vlasy si rozplétá
a potom vyhasne žalem - jak Pieta


Ovečky, autorka Mirjam TydlitátováOndřejovu poezii mám moc rád, hlavně jeho oratorium Poslední večeře podle Leonarda (samozřejmě velikonoční) a předvánoční "koledy". Tak jsme jeho vánoční texty nazvali my, kluci a holky ze skupiny Fénix, s níž jsem po deset let hrával nejen po kostelích Ondřejovy básně, které jsme si sami zhudebnili. Dodnes pár bývalých kolegů vytrvale hraje na půlnoční mši ve starokatolickém kostele u sv. Vavřince na pražském Petříně, hned u bludiště a kousíček od Petřínské rozhledny. Mohu vám tedy říci, že hrát v mínus patnácti stupních není právě žádný med, ale.. hvězda je hvězda.
Ale abych se vrátil od Ondřeje k Františkovi. Tentokrát už k tomu s velkým "F". S tímhle Františkem je vám docela sranda. Kolikrát jsme celou noc popíjeli, on si při tom povídal se zvířaty - ne, ne, nebyl opilý, on to prostě dovede. Neptejte se mě jak, ale dovede.
František samosebou povídá lidským hlasem, zvířata mu ovšem rozumějí, odpovídají tou svojí zvířecí řečí a tomu zase rozumí František. Má s nimi opravdu velkou trpělivost... jako by byl svatý, jak říkávala naše babička. A co má ten svatý František společného s adventem a vánocemi? No přeci tu krásnou náladu, pohodu, klid, mír... i on dovede druhé pohnout - a náhle zpíváme s ostatními a nepřipadáme si přitom trapně.
Pak si s nimi podáme ruku, jakože jsme zajedno... ano i támhle s tím žebráčkem, který se na nás neustále usmívá a rozverně pomrkává. Vzpomenu si na něj vždy, když namísto braku vidím na předvánočním trhu něco hezkého, milého, co navozuje domácí atmosféru, připomíná dětství. Z kuchyně voní františek... Františku, nazdraví. 

Svatý František, autorka Věra Tydlitátová

 

Obrázky a grafika:

Víla v noci. Autorka: Mirjam Tydlitátová

Ovečky. Autorka: Mirjam Tydlitátová

Svatý František. Autorka: Věra Tydlitátová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




František Kostlán

Vedle provokací a ironických narážek píšu o všem, co mi připadá ne/zajímavé, nejvíc o politice, lidských právech, multikulturalismu, rasismu, jakož i o demagogii a hlouposti, která se nejen k extremismu váže.
frantisek.jpg
Oblíbenost autora: 8.15

O autorovi

E-mail : frantisek.kostlan@seznam.cz Facebook : http://www.facebook.com/profile.php?id=100000514800871 ___ * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Nezávislý publicista, hudebník, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. komentátorem Telegrafu, šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami, migranty a životem dětí v dětských domovech.

Kalendář

<<   listopad 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930