strom

Provokatérův zápisník

TÝDEN.CZ

22. 11. 2017
Rubrika: O politice

Analýza: Podrobnosti k bátorismu jsou více než varující

Autor: František Kostlán

10.08.2011 15:31

Ladislav Bátora je evidentně muž, který umí vytvářet pozitivní obraz o své osobě i okruhu lidí, mezi nimiž se pohybuje. Média s lehkostí jim vlastní přebírají jeho záměrně neúplná tvrzení či slova jeho mocných zastánců. Prezidentem, hradní bojůvkou i ministrem školství je Bátora prezentován jako dobrý člověk, jehož názory mají rezonovat společností.

„Pan Bátora je svědomitý člověk, katolík, národovec a konzervativec. Odpůrců jeho osoby se proto musím zeptat: opravdu vám tolik vadí, že pan Bátora má kladný vztah k národu, že je zásadovým člověkem římskokatolického vyznání a národním konzervativcem staré dobré školy?“ rozhorlil se nedávno Josef Dobeš při obraně člověka, jehož dosadil do vedení personálního odboru a který bude mít na starosti i rozhodování o nemovitém majetku ministerstva školství. Získávání peněz z prodeje budov sice nemá s personalistikou nic společného, ale vypovídá to o tom, že Dobeš chová k Bátorovi velkou důvěru. Zkusme tedy panu Dobešovi odpovědět.

Zapšklý národovec z 19. století

Věc se má tak, že Bátorův „konzervatismus“ a „národovectví“ se vztahuje k 19. století (dlouho před poslední koncil římskokatolické církve, který opustil některá vypjatá dogmata) a pojí se proto i s tehdy tradičním křesťanským antisemitismem a nacionalistickou nesnášenlivostí k „cizákům“, respektive k cizím prvkům, které podle představ tehdejších národovců nepříznivě ovlivňují vše národní, české. Vzpomeňme, kterak Bátora napsal, že má radši zpěvačku národních písní Šulákovou než Juru Pavlicu, který umí spojovat hudební styly včetně etno hudby. Že to byl právě Pavlica, který pro nás znovuobjevil opravdový národní skvost - nádherné prastaré moravské balady, Bátoru nezajímá, protože mu vadí, že Hradišťan si občas vrzne s hosty z celého světa.

Proto má Bátora raději národní pospolitost než občanskou společnost, ačkoli v tom normálně uvažující člověk nespatřuje žádný rozdíl. Proto má raději vrchního cenzora Koniáše než Halíka, který reprezentuje nový proud křesťanského myšlení. O tom, co v Bátorovi dřímá, svědčí i jeho slovník. Je nasnadě, že člověk jako on prostě nemůže mít rád Václava Havla. Řeč je však o způsobu, kterým to sděluje, když říká, že nemá rád „Pravdu a Lásku ordinovanou z Havlova nevětraného mravního a duševního pelechu.“

Bátora má prostě rád „Lež a Nenávist ordinovanou z větraného, nemravního a neoduševnělého pelechu,“ tak proč jim voni Havel cpou opak?

Z Bátorovy představy konzervativního národovectví vychází dnes hojně užívané heslo „Čechy Čechům“, které razí ideu „čistého národa“, na jehož území budou trvale pobývat pouze Češi, nikoli migranti či Romové. Z dnešního pohledu jde taková představa proti hodnotám, k nimž jsme se dvacátým stoletím krutě proboleli: proti lidským právům, demokracii, toleranci, respektu k jiným názorům, a schopnosti empatie.

Česká protižidovská revue

Bátora sestavil brožurku s názvem Česká revue, o níž hovoří jako o čítance. Shromáždil v ní digitalizované články jednotlivých autorů z doby, po níž nostalgicky touží. Není to žádná odborná kniha, jenom výseč článků, které podle něj ovlivňují vývoj českého národního vědomí: Jan Neruda: Pro strach židovský, 3 texty o Hilsneriádě, atd..
Jsou tam přetištěné antisemitské texty, bez jakéhokoli komentáře. Bátora k tomu říká: „Omezil jsem se u každé osoby na pouhých šest řádek na závěr, abych tak čtenáře ovlivnil co možná jen svým národně a konservativně podjatým výběrem osob a jejich citátů...“

Podívejme se, co zde Bátora napsal k Rudolfovi Vrbovi ( 1860-1939 ): „Premonstrát a průhonický kaplan Vrba dopsal objemnou (bezmála 1300 stran) Vládu peněz někdy na jaře 1911. Věhlas onoho křesťanskosociálního národohospodářského publicisty ale přetrval asi jen díky antisemitským pracím, k nimž patří zejména Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu či skvělá Zkáza Slovanů.“

Bátora nám tedy jedním dechem sděluje, že si je vědom toho, že Vrbovy práce jsou antisemitské i to, že (antisemitská) Zkáza Slovanů je kniha skvělá. Sděluje nám však ještě jednu důležitou věc: Vrba podle Bátory získal „věhlas“ svým antisemitismem a „díky“ němu jeho „věhlas“ také přetrvává. Dodejme,že synonymy pro adjektivum „skvělý“ jsou: vynikající, senzační, jedinečný, dokonalý, obdivuhodný, skvostný, úžasný, báječný, nádherný, zářivý, rozkošný, ohromný. A synonymy slova „věhlas“ jsou: proslulost, sláva.

Zkáza Bátorových Slovanů

Pojďme se tedy podívat, co je podle Bátory „skvělé“ a díky čemu si Vrba „udržel věhlas“:
Rudolf Vrba v knize Zkáza Slovanů cituje antisemitské podvrhy tzv. Protokoly sionských mudrců, spis s názvem Russlands Todtengraber (Hrobaři Ruska) od nacistického ideologa Dr. Alfreda Rosenberga, který se výrazně podílel na vyhlazování Židů. Cituje také antisemitské články ze stranických novin NSDAP - Völkischer Beobachter od šéfredaktora Dietricha Eckarta. Tento významný člen okultní organizace Thule a osobní přítel Adolfa Hitlera byl též zaníceným antisemitou. Hitler ho v druhém díle Mein Kampf označil za jednoho z nejlepších mužů, který svou neústupností, myšlením a činy zasvětil celý život německému národu.
Jsou zde i výňatky z antisemitských textů Henryho Forda (Mezinárodní Žid), Roberta Archibalda Wiltona, britského antisemitského novináře a nebo Lajose Méhelyho (1879–1953) maďarského biologa, antisemitského a rasového teoretika, redaktora extrémně antisemitského věstníku Cíl, který byl po druhé světové válce uvězněn a odsouzen jako válečný zločinec. Kniha je plná pomluv a hanobení Židů – ti jsou zde přirovnáváni ke strůjcům všeho zla ve společnosti, všichni stojí za okrádáním, intrikařením, znásilňováním a zabíjením. Vrba přirovnává Židy ke hmyzu, který vlastní většinu tehdejšího tisku, bank, politických vládních funkcí, atd. O Židech píše velice vulgárně, nebyly mu cizí například poznámky o židovské „zvířecké chlípnosti“ a židovských škůdcích (Podrobnosti ZDE).

Bátora věděl, že Národní strana je rasistická

Bátorova kandidatura za Národní stranu nebyla jen jakýmsi protestem proti tomu, že z ODS se údajně stala proevropská strana (což neodpovídá pravdě), jak to sám podává. Šlo o jeho další, logický, úkrok doprava. Za NS kandidoval v roce 2006. V lednu tohoto roku se Národní strana rozhodla svým „pomníkem“ (balvanem s nápisem „obětem“) oslavovat české dozorce z koncentračního tábora v letech u Písku, kam byli umísťováni čeští Romové. V té době bylo možné na internetovém rádiu Národní strany s názvem Vlast slyšet i neonacistickou skupinu Nadoraz, která byla projektem bývalých členů rasistické skupiny Vlajka a vystupovala pod hlavičkou neonacistické organizace Bohemia Hammerskins.

1. května 2006 se Bátora zúčastnil demonstrace Národní strany v Praze. S kým? Například s lidmi, kteří se osobně znali se žháři z Vítkova ( například s Jiřím Lukešem ) nebo s Rostislavem Ječmenem, který vylákal do lesa sympatizantku Národních korporativistů Petru Baloghovou, kde ji pak další tehdejší aktivisté Národního korporativismu zavraždili a zakopali v lese.

Dále tam byl s jedním z redaktorů fašistického webu Národní čest - Klub přátel generála Radoly Gajdy. Bylo zde i více republikánů (Miroslava Sládka) a lidé, kteří byli později aktivní v Dělnické straně a nyní v její následovnici, Dělnické straně sociální spravedlnosti (DSSS). Pobyl prostě na demonstraci s „národovci“, kteří mluví o čistotě národa, mají kriminální chování, bagatelizují utrpení romských obětí a chlubí se protiromskými a protimigrantskými nenávistnými projevy. Na mítinku, kterého se Bátora účastnil, vystoupila krom jiných předsedkyně i NS Petra Edelmanová, která mj. řekla:

„Je to Národní strana, kdo ukazuje směr, kdo bubnuje a vyzývá k ostražitosti a k obraně. Směr, kterým jdeme je správný, ale náročný. Vyžaduje celé a pevné vlastence. Ne každý má tu výsadu stát po mém boku. Ne každý má tu čest nosit odznak Národní strany, ale ti, kterým se tato pocta dostala jsou výzvou naší kultury. Jsou krví mé krve, jsou nadějí svrchované České republiky a svobodného českého národa.“
Aby nebylo žádných pochyb, přidávám ještě krátké výňatky z projevu Edelmanové:

  • NS vystupuje na obranu bílé majority, na obranu původních českých zájmů.
  • Viníkem zla je Evropská unie, která sem umožnila přitáhnout přivandrovalcům ze třetího světa a Balkánu. EU zaneřádila naší zem - německý odpad, homosexuální pedofilové, pornografie…Tato Novodobá čtvrtá říše je EU.
  • NS je jedinou překážkou muslimským imigrantům, kteří jsou připraveni zničit naši civilizaci.

Takto se tedy Bátora stal výzvou české kultury, krví Petry Edelmanové a nadějí svrchované České republiky. A od té doby také víme, co si lidé jako on představují, když hovoří o svobodě českého národa. Aby byl náš národ svobodný, je třeba se zbavit Romů, přistěhovalců, muslimů, Židů, německého odpadu, homosexuálů, pedofilů a výrobců pornografie. V momentě, kdy tohoto zářeného cíle dosáhneme, ocitne se český národ v ráji.

Ale teď vážně: Když Bátora kandidoval v roce 2006 za Národní stranu, velmi dobře věděl, že tato strana je nejen nacionalistická (šovinistická), ale i rasistická, protiromská a homofobní. A jen velmi těžko by kandidoval za stranu, jejíž představitelé hlásají něco, s čím sám nesouhlasí.

Okruh lidí, v němž se Bátora pohybuje

Ladislav Bátora se ještě před nástupem do služby českému národu a Národní straně, 17.12. 2005, účastnil přednášky organizované extremistickou Vlasteneckou frontou (pro VF jindy sám přednášel a účastnil se i dalších podobných akcí) na téma Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství. To téma je zajímavé a kdyby se skutečně zkoumalo, mohlo by to hodně napomoci k sebepoznávání. Přednášejícím byl ovšem známý neonacista Petr Kalinovský (v té době tiskový mluvčí militantního neonacistického hnutí Národní odpor) a ohlašovatel rozpuštěné protižidovské demonstrace Maiselovou ulicí v lednu 2003. Takže bylo předem jasné, že nejde o zkoumání tématu, ale o vychvalování antisemitismu.

Přednáška proběhla v ulici Ve smečkách 25, v Praze 1, v místnosti, do níž je vstup rovnou z ulice. Bylo tu 25 lidí, jednoho novináře vykázali z místnosti před začátkem přednášky. Ta totiž nebyla pro veřejnost, ale pouze pro úzký okruh lidí z Vlastenecké fronty, Národního korporativismu, Národního odporu, Národního sjednocení, Republikánů Miroslava Sládka a také pro Ladislava Bátoru. Ten tam narozdíl od již zmíněného novináře mohl zůstat, protože byl dlouhodobým přítelem či známým organizátorů přednášek a bylo jasné, že (opět narozdíl od novináře) nevynese ven nic, co by mohlo přítomné ohrozit. Bátora se zná dlouhou dobu s ideologem krajní pravice Janem Skácelem. Z akce odcházel společně ještě s Ladislavem Malým (taktéž ideologem) a jedním z dalších členů Národního sjednocení.

Tři měsíce po přednášce (březen 2006) se neonacisté z Národního odporu sešli u hrobu Anežky Hrůzové, aby odsoudili jejího - podle nich - židovského vraha. Jeden ze zde přítomných neonacistů byl též na přednášce s Bátorou. Za 5 měsíců po této přednášce se Ladislav Bátora ocitl na kandidátce Národní strany, společně s již zmíněným Skácelem.
Na této akci, kde se údajnou přednáškou exhiboval Kalinovský, byli všichni ohlašovatelé pochodů židovským městem v roce 2003 a 2007, usvědčený autor internetových stránek, které popíraly holokaust (www.nsec-88.org – již nefungují) a redaktor internetového antisemitského časopisu Poslední generace.

Na přednášku byli vpuštěni::
Jan Kopal, František Nonneman, Ladislav Malý, Jan Skácel, Ladislav Bátora, Petr Fryč, Soňa Vilingrová, Jiří Petřivalský, Zdeněk Zvoníček, Petr Kalinovský, Erik Sedláček, Martin Kadlečík, Patrik Vondrák, Milan Tobiáš, David Macháček a dalších deset neznámých osob.
Kdo podrobně sleduje českou krajně pravicovou scénu, ví, že jde o nejaktivnější antisemity a rasisty u nás, o neonacisty, o popírače holocaustu, o následovníky českých předválečných fašistů a „národovců“, o zastánce politiky tzv. druhé republiky.

To je důležité vědět, že Bátora není neonacista. A zároveň si musíme uvědomit, že tím se nestává lidštějším. Mějme na paměti, že Bátora sice své názory nezveřejňuje, ale byl - například - na zmíněné přednášce až do konce, přátelsky se po ní loučil se všemi přítomnými a nikdy jejich názory neodsoudil. Těmto lidem také na uzavřených akcích sám přednášel.

I Národní strana se vysmívala neonacistům, na webu je zesměšňovala slovem „nácíčci“ (kocourek z Ladovy pohádky) apod. Avšak dvě největší krajně pravicové skupiny u nás – neonacisty (např. Národní odpor a Dělnická strana) a české šovinisty (kam patří Bátora a patřila i NS) – zřetelně spojuje antisemitismus, xenofobie namířená proti migrantům a protiromský rasismus. To je pro ně pojítko momentálně silnější než spory, zda má nacionalismus u nás být ryze český či se máme se svým „národovectvím“ uchýlit do náruče evropské říše pod jedním vůdcem.

Nejraději má náš hrdina všeho D.O.S.T. Proti nikým nevoleným aktivistům odporné občanské společnosti se jej zastal i nikým nevolený aktivista, místopředseda občanského sdružení Akce D.O.S.T. Petr Bahník (Bátora je předseda D.O.S.T.). Místopředseda D.O.S.T. se jej,  ze svého pohledu, zastal právem, protože patří do již zmíněného okruhu lidí. Bahník byl před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006 předsedou politického hnutí Právo a Spravedlnost (PaS). Uskupení ve volbách kandidovalo v koalici s Dělnickou stranou (rozpuštěnou poté soudem pro její neo/nacismus) a Národním sjednocením, pod stejným názvem Právo a Spravedlnost. Na tehdejší kandidátce můžeme nalézt zajímavá jména. Například v Pardubicích se ucházel o hlasy voličů Tomáš Vandas, tehdejší předseda Dělnické strany (dnes DSSS). Bahník byl v těchto volbách lídrem pražské kandidátky.

Není proto náhodou, že Vandas se nyní připomněl a sdělil národu, že i on patří do celé té partičky, která vykrystalizovala kolem Bátory, tedy i kolem Pražského hradu a jeho dočasných obyvatel. Vandas chce se svou stranickou bojůvkou protestovat proti Prague Pride, což odůvodnil stejnými argumenty, ba stejnými slovy, jako Bátora.

Aktualizovali jsme tedy okruh lidí kolem Bátory: vedle neonacistů a českých šovinistů, rasistů, antisemitů a xenofobů, vedle kriminálníků, vedle lidí z Dělnické strany, ze Strany svobodných občanů a Jany Bobošíkové (Suverenita) patří dnes k Bátorovu okruhu již i Klausovi muži Hájek a Jakl a ministr školství Josef Dobeš. To vše jištěno přátelským objetím prezidenta republiky.

K dokonalosti zbývá jediné, a sice aby do Akce D.O.S.T. vstoupil i dobrý národovec staré školy Josef Dobeš. Jinak jde nepochybně o propojení elity českého národa, krásných lidí, kterým jde výhradně o pravdu, svobodu a o národ zbavený všeho nečeského odpadu.



Diskuze

František Kostlán

Vedle provokací a ironických narážek píšu o všem, co mi připadá ne/zajímavé, nejvíc o politice, lidských právech, multikulturalismu, rasismu, jakož i o demagogii a hlouposti, která se nejen k extremismu váže.
frantisek.jpg
Oblíbenost autora: 8.15

O autorovi

E-mail : frantisek.kostlan@seznam.cz Facebook : http://www.facebook.com/profile.php?id=100000514800871 ___ * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Nezávislý publicista, hudebník, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. komentátorem Telegrafu, šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami, migranty a životem dětí v dětských domovech.

Kalendář

<<   listopad 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930